Představte si situaci: Váš kolega je ve stresu kvůli blížícímu se deadlinu, neustále si stěžuje na tlak, který na něj dopadá, a vy mu chcete pomoci. Samozřejmě. Posloucháte ho, snažíte se ho podpořit, ale postupně si začínáte všímat, že i vy se cítíte napjatí, unavení a vaše vlastní produktivita klesá. Přesně tak vypadá sekundární stres – stres, který není původně váš, ale přesto ho prožíváte.

Sekundární stres se objevuje, když nejste přímým účastníkem stresové situace, ale stres někoho jiného na vás přesto doléhá. Může se to stát ve chvíli, kdy pomáháte kolegovi zvládnout krizovou situaci, když se v práci ocitáte v atmosféře napětí, nebo když se jednoduše necháte pohltit emocemi ostatních. Nejde o váš vlastní stres pramenící z vašich úkolů či problémů – vzniká nepřímo, skrze empatii a kontakt s vystresovaným prostředím.

Primární vs. sekundární stres: Klíčový rozdíl

Zatímco primární stres je reakcí na osobní problémy a zátěž, které bezprostředně ovlivňují vás (například náročný projekt, konflikty s nadřízeným, pracovní přetížení), sekundární stres vzniká nepřímo. Odrazem stresu ostatních. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že si ho často ani neuvědomujeme.

📌 Jak poznáte, že se vás týká?

• Máte pocit vyčerpání, i když vaše pracovní úkoly nejsou extrémně náročné.
• Cítíte úzkost nebo napětí poté, co jste strávili čas s kolegou, který byl pod velkým stresem.
• Máte potíže s koncentrací a rychleji se unavíte.
• I mimo práci přemýšlíte nad problémy druhých.

Proč je sekundární stres problémem?

V pracovním prostředí se stres nevyhnutelně hromadí – od tlaků na výkon, přes termíny, až po mezilidské konflikty. Sekundární stres zde hraje klíčovou roli, protože se šíří jako virus.

• Týmy a HR profesionálové jsou sekundárnímu stresu zvláště vystaveni, protože často řeší problémy druhých.
• Manažeři čelí tlaku shora i zdola a nesou odpovědnost za pohodu týmu.
• Lidé pracující v kolektivech jsou v neustálé interakci s kolegy, jejichž stres se snadno přenáší dál.

Jak se sekundární stres projevuje v práci

Sekundární stres je nenápadný, ale o to nebezpečnější. Může se vplížit do vaší každodenní práce, aniž byste si ho hned uvědomili. Možná jste nezažili žádnou extrémní situaci, ale přesto se cítíte vyčerpaní, podráždění nebo máte problém s koncentrací. Jak přesně se sekundární stres projevuje v pracovním prostředí? Podívejme se na jeho hlavní spouštěče.

Empatie a sdílení stresu – když vás stres druhých zasáhne víc, než si myslíte

Lidé, kteří jsou přirozeně empatičtí a vnímaví k emocím ostatních, jsou vůči sekundárnímu stresu mnohem zranitelnější. Pokud máte tendenci „nasávat“ náladu druhých, pravděpodobně často nevědomě přebíráte i jejich stres.

📌 Typický scénář:

Vaše kolegyně řeší náročný projekt, je ve stresu a neustále mluví o tom, jak to nezvládá. Vy ji nechcete nechat na holičkách, snažíte se ji podpořit, uklidnit – ale po čase zjistíte, že jste sami ve stresu, přestože vás ten projekt přímo netýká.

🛑 Co s tím?

• Naučte se rozlišovat mezi empatií a přebíráním cizího stresu.
• Uvědomte si, že pomoci můžete i bez toho, abyste si stres druhých brali na svá bedra.
• Stanovte si emocionální hranice – někdy je v pořádku říct: „Rozumím ti, ale teď se na to musím podívat s odstupem.“

Expozice stresujícím situacím – práce v tlaku, konflikty, krizová komunikace

Některé profese a pracovní prostředí jsou samy o sobě zdrojem stresu. Pokud se pohybujete v odvětví, kde se často řeší problémy, konflikty nebo krizové situace, váš mozek se přirozeně nastavuje na stresový režim – i když nejste přímým aktérem.

📌 Typický scénář:

Pracujete v zákaznickém servisu, kde pravidelně řešíte stížnosti na kvalitu služeb. I když se snažíte zůstat klidní, neustálý kontakt s nespokojenými klienty ve vás postupně vytváří napětí.

🛑 Co s tím?

• Dejte si mentální odstup – neberte si negativní situace osobně.
• Naučte se rychlé relaxační techniky, které vám pomohou „odložit“ stres před odchodem domů.
• Pokud je to možné, střídejte stresové úkoly s méně náročnými.

Poslech problémů druhých – HR, manažeři a kolegové jako „nádoby“ na stres

Některé role v práci s sebou nesou zvýšenou expozici stresu druhých lidí. HR specialisté, manažeři, ale i zkušení kolegové často fungují jako ventil pro frustrace ostatních. Slyšet si něčí stížnosti je jedna věc – ale pokud se stáváte vrbou pro všechny, může se to rychle podepsat na vaší psychické pohodě.

📌 Typický scénář:

Jste manažer a člen vašeho týmu k vám chodí každý den s frustrací o tom, jak je přetížený. Snažíte se mu naslouchat, pomoci mu najít řešení – ale nakonec se cítíte stejně vyčerpaní jako on.

🛑 Co s tím?

• Naučte se aktivně naslouchat, ale nepřebírat emoce druhých.
• V případě potřeby směřujte lidi k profesionální pomoci, například interním koučům nebo psychologům.
• Nezapomínejte, že i vy máte právo říct „teď nemám kapacitu to řešit“.

Práce v týmu s chronicky stresovanými lidmi – když se stres šíří jako lavina

Pracovat s někým, kdo je neustále ve stresu, je extrémně náročné. Pokud máte v týmu jednoho nebo více členů, kteří jsou chronicky přetížení, jejich stres se může přenášet na celé pracovní prostředí.

📌 Typický scénář:

Váš kolega je perfekcionista, který nikdy není spokojený s výsledkem a neustále stresuje sebe i okolí. Jeho úzkost se začne přenášet na celý tým – najednou jste všichni v napětí, přestože jste dříve pracovali v klidu.

🛑 Co s tím?

• Uvědomte si, že stres není známka produktivity.
• Snažte se aktivně budovat pozitivní atmosféru – pauzy na kávu, humor, otevřená komunikace.
• Pokud je situace neúnosná, řešte to s nadřízenými – někdy je potřeba problém pojmenovat a aktivně ho řešit.

Vidění důsledků stresu u kolegů – když se obáváte, že skončíte stejně

Sledovat, jak stres negativně ovlivňuje vaše kolegy, může být samo o sobě stresující. Pokud vidíte, že někdo kvůli práci vyhoří, má zdravotní problémy nebo musí odejít, snadno se můžete začít bát, že to potká i vás.

📌 Typický scénář:

Váš kolega, který měl stejnou pracovní zátěž jako vy, skončil na neschopence kvůli vyhoření. Najednou začínáte přemýšlet: „Co když se to stane i mně?“

🛑 Co s tím?

• Místo obav se zaměřte na prevenci – pravidelně si hlídejte své vlastní limity.
• Pokud cítíte, že jste přetížení, nečekejte na krizi a ozvěte se včas.
• Mluvte s kolegy o jejich zkušenostech, ale nenechte se pohltit negativitou.

Sekundární stres v HR: Profesní riziko?

HR specialisté jsou často vnímáni jako ti, kdo „hasí požáry“ – řeší konflikty, pomáhají zaměstnancům překonávat krize, starají se o jejich pohodu a zároveň musí zvládat tlak managementu. Co ale málokdo vidí, je emocionální zátěž, kterou tato práce přináší. HR profesionálové jsou neustále vystaveni stresu druhých lidí, což z nich dělá jednu z nejohroženějších profesních skupin, pokud jde o sekundární stres.

Řešení zaměstnaneckých problémů – emocionální zátěž HR specialistů

Každý den HR řeší nejrůznější problémy zaměstnanců – od konfliktů mezi kolegy, přes stížnosti na vedení, až po osobní krize lidí, kteří se ocitli v těžké životní situaci. HR je často první zastávkou pro někoho, kdo potřebuje podporu nebo pomoc. Jenže kdo se stará o HR?

📌 Typický scénář:

Přijde za vámi zaměstnanec, který si stěžuje na svého nadřízeného. Cítíte, že je frustrovaný, rozčilený, potřebuje podporu. Posloucháte ho, snažíte se situaci řešit – ale po tomto rozhovoru sami cítíte napětí, ačkoli jste nebyli součástí konfliktu.

🛑 Co s tím?

• Naučte se naslouchat, ale neabsorbovat cizí emoce.
• Stanovte si psychologické hranice – nejste terapeut, vaše role je hledat řešení, ne nést cizí stres.
• Využívejte techniky „mentálního odstupu“, například krátké přepnutí pozornosti po náročném rozhovoru.

Propouštění a restrukturalizace – HR jako terč negativních emocí

Jednou z nejtěžších částí práce HR je účast na propouštění a restrukturalizaci. Ať už jde o jednotlivé výpovědi nebo hromadné propouštění, HR je tím, kdo zprostředkovává nepříjemné zprávy. Zaměstnanci často svou frustraci, smutek nebo dokonce vztek směřují právě na HR – přestože rozhodnutí často přichází od vedení.

📌 Typický scénář:

Musíte oznámit zaměstnanci, že jeho pozice byla zrušena. Vidíte jeho zklamání, možná i slzy. Snažíte se být empatický, vysvětlit situaci citlivě, ale uvnitř cítíte obrovský tlak – protože víte, že takových rozhovorů vás dnes čeká ještě několik.

🛑 Co s tím?

• Nepřebírejte odpovědnost za rozhodnutí, která nejsou vaše.
• Po náročných dnech si dopřejte prostor na regeneraci – neplánujte si po propouštění další emočně vyčerpávající úkoly.
• Pokud je to možné, požádejte o podporu – supervizi, koučink, mentoring.

Podpora stresovaných zaměstnanců – paradox pomáhajícího stresu

Jedním z paradoxů práce v HR je to, že se snažíte pomáhat druhým zvládat stres, ale přitom často sami zažíváte sekundární stres z jejich problémů. Když se na vás každý den obrací zaměstnanci se svými frustracemi, strachy a nejistotami, může to časem vést k psychickému vyčerpání.

📌 Typický scénář:

Po několik dní za sebou vám různí zaměstnanci svěřují své obavy – někdo má strach z nadcházejících změn, někdo řeší toxického manažera, jiný zase zvažuje odchod. Každý chce radu, pomoc, pochopení. Vy děláte maximum, ale cítíte, že začínáte být přetížení a že už nemáte dost energie na to, být neustále oporou.

🛑 Co s tím?

• Pravidelně si kontrolujte vlastní duševní pohodu – jak se cítíte po náročném dni?
• Pokud pomáháte druhým, nezapomínejte pomáhat i sobě – HR nemůže být efektivní, pokud je samo vyčerpané.
• Sdílejte stres s kolegy – HR by nemělo fungovat jako izolovaná jednotka, kde si každý musí nést emoční zátěž sám.

Vysoké pracovní tempo – tlak termínů a multitaskingu

HR je často přetížené administrativou, tlaky na rychlé řešení problémů a očekáváním, že bude „všechny usmiřovat a zachraňovat“. K tomu přidejte neustálé termíny, porady a operativu, a vzniká ideální půda pro stres – nejen primární, ale i sekundární.

📌 Typický scénář:

Celý den řešíte stížnosti zaměstnanců, do toho musíte dokončit analýzu fluktuace, připravit nové benefity a účastnit se meetingu s vedením. Na konci dne máte pocit, že vám hlava praskne – nejen z vlastní práce, ale i z napětí všech, se kterými jste ten den mluvili.

🛑 Co s tím?

• Delegujte, kde to jde – ne všechno musí HR řešit samo.
• Nastavte si jasné pracovní priority – ne všechno je urgentní.
• Dělejte si pauzy mezi náročnými úkoly – i pár minut klidu může pomoci.

Sekundární stres v týmech: Efekt domina

Sekundární stres se nešíří jen mezi jednotlivci – může zasáhnout celý tým a postupně rozložit jeho dynamiku. Stres jednoho člena často ovlivňuje ostatní, a pokud se s tím nepracuje, může mít vážné důsledky na produktivitu, spolupráci i celkovou atmosféru ve firmě.

Stres je nakažlivý – jak se šíří atmosférou týmu

Stres v kolektivu funguje jako dominový efekt. Pokud je někdo chronicky přetížený, podrážděný a pod tlakem, jeho energie se přenáší na ostatní. Stačí pár negativních reakcí na poradě nebo neustálé stěžování a brzy se začnou cítit vyčerpaní i ostatní členové týmu.

📌 Jak tomu předejít?

🔹 Otevřeně komunikovat o stresu – ignorování problému ho jen zhoršuje.
🔹 Podporovat pozitivní týmovou kulturu, kde je stres vnímán jako problém k řešení, ne jako norma.

Snížená efektivita – menší koncentrace, podrážděnost, konflikty

Stres oslabuje kognitivní schopnosti – lidé se hůře soustředí, dělají více chyb a jejich výkonnost klesá. Zároveň se zvyšuje podrážděnost, což vede k napětí mezi kolegy a zbytečným konfliktům.

📌 Jak tomu předejít?

🔹 Zavést pauzy a podporovat zdravé pracovní tempo.
🔹 Povzbuzovat tým k vědomé spolupráci, kde se stres nerozdává dál, ale řeší se efektivně.

Komunikační bariéry – méně sdílení, více chyb a nedorozumění

Ve stresovaném týmu se lidé často uzavírají do sebe. Přestávají sdílet informace, méně spolupracují a roste riziko nedorozumění, které vede k dalším problémům.

📌 Jak tomu předejít?

🔹 Vytvořit bezpečné prostředí, kde se lidé nebojí mluvit o svých obavách.
🔹 Podporovat otevřenou komunikaci a pravidelné týmové check-iny.

Absentérství a fluktuace – dlouhodobý dopad na stabilitu týmu

Dlouhodobý stres vede k častějším absencím kvůli vyčerpání a zdravotním problémům. Pokud se problém neřeší, může vyústit v odchody klíčových zaměstnanců.

📌 Jak tomu předejít?

🔹 Nabídnout zaměstnancům podporu, například flexibilní pracovní dobu nebo well-being programy.
🔹 Včas identifikovat přetížené členy týmu a pomoci jim lépe rozložit práci.

Negativní pracovní atmosféra – demotivace a vyčerpání

Dlouhodobý sekundární stres může změnit celou firemní kulturu. Pokud se stres stane normou, lidé ztrácejí motivaci, cítí se vyhořelí a práce je pro ně jen nutností, ne místem, kde mohou růst.

📌 Jak tomu předejít?

🔹 Aktivně budovat pozitivní firemní kulturu, která podporuje well-being.
🔹 Zavést mechanismy, které odhalí stres v týmu dříve, než se stane problémem.

Jak se bránit sekundárnímu stresu?

Sekundární stres je nenápadný, ale může být stejně vyčerpávající jako stres primární. Naštěstí existují způsoby, jak se mu bránit – ať už na individuální úrovni, nebo s podporou organizace. Klíčem k úspěchu je vědomě pracovat s vlastní psychickou odolností, nastavovat si zdravé hranice a zajistit si prostředí, které stres minimalizuje.

V této části se podíváme na pět klíčových strategií, jak se sekundárnímu stresu postavit a nepodlehnout mu.

1. Uvědomění si problému – první krok k jeho zvládnutí

Prvním a nejdůležitějším krokem je uvědomit si, že sekundární stres existuje a že vás může ovlivňovat, i když si toho nejste hned vědomi. Často ho zaměňujeme za běžnou únavu, podrážděnost nebo nechuť k práci, aniž bychom si uvědomili, že jeho zdrojem není naše vlastní pracovní zátěž, ale stres druhých lidí.

Jak poznáte, že vás ovlivňuje sekundární stres?

• Cítíte se po rozhovoru s kolegou nebo zaměstnancem unavení, i když jste sami neměli náročný den.
• Přemýšlíte o problémech druhých i ve svém volném čase.
• Vaše nálada kolísá podle toho, jak se cítí lidé kolem vás.
• Máte pocit, že vás „tíží“ emoce druhých, přestože se vás jejich situace přímo netýká.

Jakmile si uvědomíte, že se vás sekundární stres týká, je mnohem snazší s ním pracovat. Místo toho, abyste se nechali pohltit stresem ostatních, můžete začít vědomě hledat způsoby, jak se mu bránit a chránit své duševní zdraví.

2. Stanovení hranic – nenechat se vtáhnout do stresu jiných

Stanovit si zdravé hranice je nezbytné, pokud se nechcete stát „nádobou“ na stres druhých lidí. Pomáhat je skvělé, ale ne za cenu vlastní vyčerpanosti. To neznamená, že byste měli ignorovat problémy kolegů nebo zaměstnanců – jde o to, abyste si dokázali udržet odstup a nebrali si jejich stres osobně.

Jak nastavit zdravé hranice?

• Naučte se říkat NE. Nemusíte být vždy k dispozici pro každého. Pokud už nemáte kapacitu naslouchat, je v pořádku říct: „Teď na to nemám prostor, můžeme si o tom promluvit později?“
• Vědomě se distancujte od cizích emocí. Po stresujícím rozhovoru si dopřejte krátkou pauzu, projděte se nebo si napište, co vás tíží – pomůže vám to „vyčistit hlavu“.
• Nepřebírejte odpovědnost za věci, které nejsou vaše. Je v pořádku nabídnout podporu nebo nasměrovat kolegu na řešení, ale nesmíte mít pocit, že musíte jeho problém vyřešit za něj.

Nastavení hranic není sobectví – je to způsob, jak si uchovat vlastní energii, abyste mohli pomáhat smysluplně a efektivně.

3. Péče o sebe – spánek, strava, pohyb, relaxace

Možná to zní jako klišé, ale vaše fyzická kondice má přímý dopad na to, jak zvládáte stres. Když jste odpočatí, dobře jíte a hýbete se, jste odolnější vůči vnějším vlivům – včetně stresu druhých lidí. Naopak, pokud jste nevyspalí, žijete na kávě a fast foodech a celé dny prosedíte, stres vás pohltí mnohem rychleji.

Jak si udržet fyzickou a psychickou odolnost?

• Spánek: Dopřejte si alespoň 7–8 hodin kvalitního spánku. Pokud se budíte unavení, zaměřte se na večerní rutinu – méně modrého světla, klidnější aktivity před spaním.
• Strava: Vyhýbejte se přemíře kofeinu a cukru, které sice krátkodobě pomáhají, ale dlouhodobě stres jen prohlubují. Dbejte na vyváženou stravu, která podporuje energii a soustředění.
• Pohyb: Nemusíte trávit hodiny v posilovně – stačí denně krátká procházka, jóga nebo pár minut strečinku. Fyzická aktivita pomáhá odbourávat stresové hormony.
• Relaxace: Najděte si něco, co vás skutečně uklidňuje – čtení, meditace, malování, hudba. Důležité je, aby to byla aktivita, která vás vtáhne a pomůže vám na chvíli vypnout.

Péče o sebe není luxus – je to základní nástroj, jak se bránit stresu a být dlouhodobě v psychické pohodě.

4. Hledání podpory – sdílení emocí s kolegy, manažery nebo odborníky

Nikdo by neměl zvládat stres sám. Hledání podpory není známkou slabosti, ale naopak důkazem toho, že si uvědomujete své limity a chcete s nimi pracovat.

Kde hledat podporu?

• Mezi kolegy: Sdílení zkušeností s někým, kdo prochází podobnou situací, může být velkou úlevou.
• U nadřízených: Pokud je stres v práci dlouhodobý a neúnosný, neváhejte o tom mluvit s vedením.
• U odborníků: Pokud cítíte, že vás stres dlouhodobě ničí, neváhejte vyhledat psychologa, kouče nebo mentora – i krátká konzultace může změnit pohled na věc.

Nejhorší, co můžete udělat, je potlačovat své emoce. Sdílení pomáhá – a čím dříve najdete podporu, tím lépe.

5. Organizační opatření – jak mohou firmy aktivně podporovat prevenci

Zatímco jednotlivci mohou udělat hodně pro zvládání stresu, klíčovou roli hraje i samotná organizace. Pokud je pracovní prostředí toxické, plné neustálého tlaku a stresu, žádná sebelepší individuální strategie nepomůže.

Co mohou firmy dělat?

✔️ Vytvářet zdravé pracovní prostředí – podpora work-life balance, flexibilní pracovní doba, omezení zbytečné administrativy.
✔️ Zavádět programy pro duševní zdraví – možnost konzultace s odborníky, workshopy o zvládání stresu, podpora mindfulness.
✔️ Školit manažery – aby dokázali rozpoznat stres v týmu a efektivně ho řešit.
✔️ Podporovat otevřenou komunikaci – zaměstnanci by měli mít možnost vyjádřit své obavy bez strachu z negativních důsledků.

Když organizace aktivně podporuje prevenci stresu, prospívá to všem – spokojenější zaměstnanci jsou nejen produktivnější, ale i loajálnější.

Sekundární stres není nevyhnutelný – dá se zvládnout

Sekundární stres se může zdát jako nevyhnutelná součást pracovního života, ale existují způsoby, jak se mu bránit. Nejlepší obranou je kombinace individuální prevence a podpory na úrovni firmy.

Proč je důležité věnovat sekundárnímu stresu pozornost?

Sekundární stres je často přehlížený, ale jeho dopady na pracovní prostředí jsou zásadní. HR profesionálové, manažeři i běžní zaměstnanci jsou mu každý den vystaveni, a pokud se mu nevěnuje pozornost, může vést k vyčerpání, poklesu produktivity i toxické atmosféře v týmu.

📌 Co s tím?

✔️ HR a manažeři by měli aktivně podporovat prevenci stresu, školit týmy v jeho zvládání a nabízet podporu těm, kteří ji potřebují.
✔️ Organizace by měly vytvářet prostředí, kde je normální mluvit o stresu a pracovat na jeho minimalizaci.
✔️ Každý jednotlivec by si měl všímat vlastních hranic, starat se o svou pohodu a nebát se říct si o pomoc.