V současném dynamickém pracovním prostředí, kde se remote i hybridní uspořádání stalo běžnou realitou a pravděpodobně jí i zůstane, význam psychologického bezpečí exponenciálně roste. Není to pouhý soft skill nebo příjemný benefit, ale kritický faktor ovlivňující schopnost týmu inovovat, udržet si vysokou úroveň angažovanosti a dosahovat špičkových výsledků i v distribuovaném nastavení.
Přiznejme si to rovnou. Když si představíme ideálního týmového hráče v kanceláři, často nám na mysli vytane někdo, kdo je neustále vidět a slyšet. Hlasitý, energický, v centru každého dění, sype z rukávu jeden nápad za druhým. Zkrátka ten, kdo oživí každou poradu i firemní večírek. Ale co ti druzí? Ti, kteří sedí trochu stranou, pečlivě naslouchají a do diskuse se zapojí spíše zřídka, zato s promyšlenou pointou? Ano, mluvíme o kancelářských introvertech. A je načase si uvědomit, že právě tito tišší kolegové skrývají nečekané superchopnosti a cenný potenciál, který si zaslouží pozornost – a to je skvělá zpráva i pro HR profesionály, kteří hledají cesty, jak budovat silné a efektivní týmy.
Pro mnohé zaměstnance i manažery je hodnocení výkonu spojeno spíše s nepříjemnými pocity, stresem a obavami než s příležitostí k růstu. Jak je to možné, když by tento proces měl sloužit k posouzení přínosu zaměstnance, identifikaci oblastí pro zlepšení a plánování dalšího rozvoje? Přesto je realitou, že pro mnohé je spojen s nepříjemnými pocity, stresem a obavami.
Cíle. Slovo, které v byznysu slyšíme na každém rohu. Mohou být naším motorem, dávat nám směr a pocit uspokojení, když jich dosáhneme. Ale přiznejme si, často jsou také zdrojem pořádného stresu, tlaku a pocitu, že jsme jen křečci v kolečku, kteří nikdy nedoběhnou. Jsou tedy cíle pro well-being našich lidí spíše přítelem, nebo nepřítelem?
Rychlý růst firmy je jako jízda na horské dráze – vzrušující, plná adrenalinu a nových výhledů. Zároveň ale může pořádně zacloumat žaludkem celého týmu. Nové příležitosti, více zakázek, noví kolegové… to vše zní skvěle. Jenže ruku v ruce s tím často přichází i tlak, chaos, nejistota a riziko, že se z týmové pohody stane jen vzdálená vzpomínka.
Generace Z (narozená přibližně mezi lety 1997–2012) již nyní významně ovlivňuje trh. Podle společnosti McKinsey bude do roku 2025 tvořit více než 25 % celosvětové pracovní síly. Zároveň ovlivní až 85 % všech nákupních rozhodnutí – ať už jako přímí spotřebitelé (B2C), nebo jako nákupčí v rámci firem (B2B).