Moderní programy finančního well-beingu stojí na pěti klíčových pilířích. Tím prvním je Finanční gramotnost 2.0, zahrnující mikro-learning, gamifikované kvízy a personalizované vzdělávací cesty podle aktuální životní situace zaměstnance. Příkladem mohou být platformy jako LearnLux nebo FinLit 365.

Druhým pilířem je Dluhové poradenství a právní servis, nabízející diskrétní telefonické linky pomoci nebo anonymní chat s odborníky. Tyto služby poskytují programy jako NFCC nebo zaměstnanecké právní plány.

Digitální nástroje pro správu osobních financí představují třetí pilíř, kam patří například služby Earned Wage Access (EWA), které umožňují zaměstnancům flexibilní výběr mzdy v průběhu měsíce, a aplikace pro budgeting a úspory jako DailyPay, PayActiv nebo Mint.

Čtvrtým pilířem jsou dlouhodobé investiční a spořicí plány, jako jsou zaměstnanecké akciové programy nebo ESG fondy, spravované robo-advisory platformami typu Betterment@Work.

Poslední pilíř tvoří krizové fondy a mikropůjčky, například Emergency Savings Accounts (ESA) s příspěvkem od zaměstnavatele, které pomáhají zaměstnancům zvládnout neočekávané výdaje.

Úspěšným příkladem zavedení takových nástrojů je rychloobčerstvovací společnost Dhanani Group, která snížila fluktuaci o 43 % poté, co zavedla program DailyPay.

Personalizace je klíčová

Pro efektivní implementaci programů finančního well-beingu je nezbytné zohlednit různé potřeby zaměstnanců. Rozdíly mezi absolventem v první práci a seniorním manažerem s hypotékou jsou značné. Pomocí anonymních dat z payroll systémů nebo pravidelných průzkumů lze identifikovat specifické potřeby zaměstnanců a nabídnout jim jak univerzální minimum, tak hyper-personalizované moduly. Například ve výrobním závodě mohou zaměstnanci upřednostnit nástroje pro rychlý přístup ke mzdě, zatímco ve vývojových centrech může být větší zájem o investiční workshopy.

Implementace v praxi

Za řízení finančního well-beingu odpovídá primárně HR, ale zásadní jsou také spolupráce s CFO kvůli měření návratnosti investic a interní komunikací pro otevřenou debatu o financích na pracovišti. Důležitá je také kvalitní volba dodavatelů, kteří splňují legislativní i bezpečnostní požadavky a nabízejí uživatelsky přívětivé mobilní aplikace.

Měření úspěšnosti programů by mělo zahrnovat jak kvantitativní ukazatele (míra využití, pokles fluktuace a absencí), tak kvalitativní měření, například pomocí pulse surveys, eNPS nebo feedbacku zaměstnanců na platformách jako Glassdoor.

Budoucnost je v technologiích

Finanční well-being bude v budoucnu zásadně ovlivněn technologiemi, jako jsou AI asistenti schopní predikovat finanční problémy nebo digitální dvojčata umožňující simulovat různé scénáře hospodaření. Evropská iniciativa Open Finance (FIDA) navíc otevře nové možnosti personalizace díky lepšímu sdílení finančních dat.

Jak začít ihned?

Už dnes můžete podniknout první kroky: změřte aktuální úroveň finančního stresu u zaměstnanců pomocí jednoduchého dotazu v průzkumu spokojenosti. Otestujte mikro-learningové moduly nebo prověřte možnosti flexibilního výběru mzdy ve spolupráci s vaším payroll providerem.

Nezapomeňte, že finanční jistota zaměstnanců je stejně důležitá jako bezpečnost práce. Investujte do ní stejně cíleně a systematicky.