Nová studie od Deloitte odhaluje trendy v oblasti lidského kapitálu. Co mají všechny novinky společného? Ačkoliv nám nové technologie včetně AI stále výrazněji zasahují do pracovního života, firmy by se měly zaměřit především na spokojenost svých zaměstnanců. V momentě, kdy mají k AI přístup všichni, jsou totiž největším rozdílem mezi úspěšnými a pokulhávajícími podniky právě lidé. Největším trendem roku 2024 je udržitelnost v oblasti zaměstnanců. Jak jí dosáhnout? Tady je pár tipů, které nová studie nabízí.
Pokud AI neustále mění práci zaměstnanců, musíme i my hledat nové a lepší způsoby, jak měřit jejich produktivitu. Počet hodin strávených v kanceláři nebo množství provedených hovorů totiž neukazuje, jak jednotliví pracovníci skutečně přispívají k dosažení cílů organizace. Nové způsoby měření by naopak měly obchodní výsledky dávat do kontextu udržitelnosti lidských zdrojů a toho, jak se zaměstnanci zacházejí samotné firmy. Jak tedy dnes hodnotit produktivitu? Metriky by měly být individuálnější a přizpůsobené nejen vašemu odvětví, ale i preferencím vašich zaměstnanců. Na začátku by vždy měli stát lidi – až v průběhu samotného měření si na pomoc můžete přizvat i AI.
Zuzana Kositviarová, senior manažerka, vedoucí týmu poradenství v oblasti lidského kapitálu
Dat v systémech organizací neustále přibývá. Přesto firmy stále ještě neumí využít jejich plný potenciál a vnímat je v konkrétních kontextech. Umělá inteligence společnostem jistě pomůže jednotlivé ukazatele propojit, je ale třeba i správně nastavit, jaká data měřit a jak je interpretovat, aby nám předávala smysluplné informace nejen o celé firmě, ale i jednotlivcích či týmech.
Společně s dostupností umělé inteligence stoupá také ocenění, kterého se dostává individuálním dovednostem zaměstnanců. V době, kdy je AI všude kolem nás, totiž vaši firmu dopředu možná neposunou technologické vychytávky, ale zvědavost, empatie a kreativita kolegů. Organizace, které si takzvaných soft-skills nebudou vážit a dostatečně je kultivovat, můžou v budoucnu trpět takzvaným deficitem představivosti. Jak nepatřit mezi ně? Zaměřte se nejen na školení, ale hlavně na to, aby firemní kultura dávala zaměstnancům možnost spolupráce i experimentace.
Marcela Provazníková, manažerka
„Už několik let s klienty řešíme přechod na takzvané skills-based organizations, kde se klade důraz na schopnosti a kompetence jednotlivců, nikoli na zkušenosti, tradiční pracovní pozice nebo hierarchické struktury. Díky tomu se firmy můžou efektivněji zaměřovat na rozvoj unikátních lidských kompetencí, které budou dlouhodobě přispívat k výkonu organizace. Prakticky to znamená zejména implementovat nástroje, které umožní posoudit úroveň kritických kompetencí na úrovni jednotlivců.“Prakticky to znamená zejména implementovat nástroje, které umožní posoudit úroveň kritických kompetencí na úrovni jednotlivců.“
Nové technologie pomáhají zaměstnancům pracovat, zároveň o nich ale odkrývají množství dat – kolik času strávili v jaké aplikaci, kdy dorazili do kanceláře, jak rychle odpověděli na e-mail… Pro zaměstnavatele potenciální výhoda, pro zaměstnance ohrožení soukromí. Jak zabránit tomu, aby se pracovníci necítili zbytečně sledovaní? Hledejte rovnováhu mezi transparentností a důvěrou – společně se zaměstnanci. Přizvěte je do procesu určování pravidel a zeptejte se jich samých, jaká data jsou ochotní sdílet a s kým.
Zuzana Kositviarová, senior manažerka, vedoucí týmu poradenství v oblasti lidského kapitálu
„Není důležité měřit vše, co se měřit dá. Hlavní je identifikovat oblasti, ve kterých dává sběr dat smysl. Také společnostem doporučujeme, aby informovaly své zaměstnance o tom, jak data přesně měří a k čemu je využívají. Pokud zaměstnanci vidí, že jejich údaje zaměstnavatel využívá rozumně, nemají pak problém o sobě sdílet víc.“
Firemní kultura může mít několik úrovní – především ve větších společnostech. Lišit se bude nejen napříč různými zeměmi, ale i pobočkami či jednotlivými týmy. Firmy by se pak v ideálním případě měly snažit dopřát dostatek svobody a podpory jednotlivým mikrokulturám a zároveň udržovat společné hodnoty a cíle celé společnosti. Můžou také využívat různých nástrojů, které vedoucím pracovníkům umožní pochopit fungování jednotlivých mikrokultur a usnadnit jim tak jejich vedení. Podpora diverzity mikrokultur není nic snadného, celý proces vyžaduje toleranci k různým názorům i ochotu hledat cesty, jak jednotlivé týmy dovést k úspěšné spolupráci. Pokud ale na tento trend nebudete zapomínat, odměnou vám můžou být spokojenější, a tím pádem i produktivnější zaměstnanci.
Andrea Černá, manažerka
Společnostem doporučujeme, aby si vymezily své ‚hřiště‘. Jakou hru a jak budou jednotlivé týmy na tomto prostoru hrát, je už na nich. U nás v Deloitte si situaci lze představit na přístupu k home officům. Na firemní úrovni je řečeno, že home office je možný, včetně ideálního poměru práce z domova a kanceláře. Každý tým ale funguje jinak a lidé v něm mají různé potřeby. Proto si týmy můžou nastavit svá konkrétní pravidla hry, třeba: ‚Úterý bude náš týmový den, kdy se všichni potkáme v kanceláři. Druhý den prezenční práce je volitelný – a pak už je na vás, zda chcete pracovat z domova či kanceláře a kdy.‘ Toto pravidlo se dá uplatnit i na další oblasti fungování týmů a mikrokultur, například na způsob komunikace a spolupráce nebo předávání zpětné vazby. Dnes také existuje celá řada nástrojů, které můžou manažerům usnadnit orientaci v tom, co se v jejich týmech děje. Za všechny můžeme jmenovat třeba LutherOne, kde lze mimo jiné velmi jednoduše zjišťovat náladu v daném týmu, a to na jakékoliv časové bázi.“
Nová studie Deloitte také odhaluje, že schopnost dobře pracovat s lidmi by v budoucnu neměla připadat jen na HRisty, ale i leadery a jednotlivé zaměstnance týmů. Soft skills a HR dovednosti tak musí sahat za hranice oddělení lidských zdrojů – měli by si je osvojit všichni, kdo pracují s lidmi. A HR profesionálové? Ti se tak trochu promění na kouče a učitele. Posun rolí bude důležitým trendem budoucnosti, zatím na něj ale české a slovenské firmy nenachází příliš prostoru. Až 44 % respondentů jej momentálně odkládá, protože se v současnosti musí soustředit na jiné změny.
Marcela Provazníková, manažerka
„Řídit výkon lidí ve firmě tak, aby byl udržitelný, nevyžaduje mnoho. Přesto se jedná o často přehlížený aspekt, který mnozí považují jen za ‚nice-to-have‘. Manažeři si však málokdy uvědomují, že péče zahrnuje například i smysluplné rozhovory, jasně nastavená očekávání nebo třeba vyhrazený čas na pozorování výkonu zaměstnanců, aby bylo možné následně poskytnout kvalitní zpětnou vazbu. Tyto procesy je potřeba nastavit, dobře komunikovat a posléze práci manažerů na základě těchto aktivit hodnotit.“
Přečtěte si celou studii a podívejte se i na to, jaké trendy hýbou světem HR za hranicemi Česka a Slovenska.
Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat reakce
Tato diskuze neobsahuje zatím žádné příspěvky
Už vás nemine žádné moudro. Dejte nám svůj e-mail a každý čtvrtek vám pošleme výběr toho nejzajímavějšího, co se na HeRe dělo.