Denně zbytečné vyhazujeme hromady jídla. Nejen doma, ale taky v kancelářích, firemních kuchyňkách nebo na profesních konferencích. Mrhání potravinami v pracovním prostředí přitom můžeme lehce předejít. Omezení plýtvání přispívá k udržitelnosti a zároveň společnostem ušetří peníze. Jaké kroky můžeme podniknout?

Za rok se na světě vyhodí přibližně dvě a půl miliardy tun jídla. Údaj vyplývá z průzkumu Světového fondu na ochranu přírody (WWF), podle kterého se běžně nezkonzumuje až 40 % vypěstovaných potravin. Do nespotřebovaného jídla spadají třeba zbytky z oběda, které končí v koších firem i domácností. K plýtvání ale může docházet ještě dřív, než se produkty dostanou ke koncovému spotřebiteli. Roli sehrávají komplikace při výrobě a dopravě nebo celková nadprodukce. Problém se týká i supermarketů, restaurací a dalších firem z oblasti gastronomie, kde se vyhazují části potravin při vaření.

V kancelářském prostředí patří plýtvání jídlem k často přehlíženým problémům. Může mít přitom značné dopady na rozpočet podniku i životní prostředí. Firemní kuchyňky bývají často plné potravin, které zaměstnanci přinášejí s dobrými úmysly. Po prošlé lhůtě ale často končí v odpadcích. Jako jednoduché řešení se nabízí zavedení systémů pro sledování spotřeby potravin – například nálepky s datem spotřeby nebo pravidelné inventury. Tímto způsobem jde snadno identifikovat potraviny, které by mohly brzy expirovat, a předejít tak jejich zbytečnému vyhození.

Office manažer nebo HR tým může zaměstnance vyzvat k využití potravin prostřednictvím aplikací pro redistribuci jídla, které umožňují snadné sdílení nevyužitých surovin mezi kolegy. Některé firmy zároveň zavádějí interní programy na vzdělávání o správném nakládání s potravinami a dopadech plýtvání. „Každý, komu aspoň trochu záleží na budoucnosti téhle planety, by měl začít u sebe. Právě omezením plýtvání se dá mnohé změnit,“ míní kuchař a mediální osobnost Martin Škoda. Stojí například za iniciativou Konec plýtvání, v rámci které před lety vznikl i související pořad na platformě Stream. Martin se zároveň podílel na kuchařce projektu Zachraň jídlo a spolupracuje s Českou federací potravinových bank. Lidem se pokouší ukázat, jak snadno se dá vyhnout zbytečnému plýtvání.

Teambuildingová hostina

Rauty na konferencích a jiných firemních akcí mají také podíl. Organizátoři, k nimž se často řadí i HR profesionálové, pro jistotu objednávají více jídla, než je potřeba. Detailnější plánování a komunikace s cateringovými službami můžou předejít přebytku občerstvení. Využijte zpětnou vazbu z předchozích akcí k aktualizaci objednávek do budoucna. Zbylé jídlo pro jistotu připomeňte kolegům nebo včas darujte místním charitativním organizacím, které by ho využily pro lidi v nouzi. Spolupráce s místními komunitami a organizacemi snižuje plýtvání, ale také posiluje sociální odpovědnost firmy a zlepšuje její image. „Kolikrát se stačí jenom trochu zamyslet, než nehezky vypadající banán nebo třeba jogurt po expiraci pošleme do koše,“ vysvětluje kuchař Martin Škoda, který sám sebe označuje za profesionálního fandu gastronomie.

Teambuildingové akce často zahrnují občerstvení, které je bohaté, ale často neúměrně velké. Pro snížení plýtvání předem zjistěte preference účastníků a připravte menší porce, které jde v případě potřeby snadno doplnit. Zajistěte, aby se zbylé potraviny po teambuildingu správně uskladnily a zkonzumovaly později během běžných pracovních dnů. Firmy můžou používat opakovaně použitelné nádobí a podporovat recyklaci i kompostování zbytků. Tím sníží plýtvání, ale také přispějí k udržitelnějšímu fungování firmy. Zavedení těchto praktik může výrazně přispět k vytvoření firemní kultury, která si cení udržitelnosti a zodpovědného přístupu k životnímu prostředí. „Nebojte se používat mrazák nebo třeba vakuovačku, která potravinám dokáže výrazně prodloužit trvanlivost,“ dodává Martin Škoda.

Enviromentální i finanční dopad

A co se s potravinami stane po vyhození? Mnozí se domnívají, že zbytky nedojedených pokrmů nepředstavují problém, protože se jednoduše rozloží. Pokud ale firma nevyužívá kompostér, potravinový odpad putuje na skládku, kde představuje zátěž pro životní prostředí. Nemá totiž přístup ke kyslíku a rozkládá se proto takzvaně anaerobně. Během svého rozkladu pak zbytky uvolňují skleníkový plyn, který přispívá ke globálnímu oteplování.

Plýtvání potravinami má vedle environmentálního aspektu zároveň vliv na finance. „Jídlo dneska není vůbec levné, zvlášť to kvalitní. Každého kousku pečiva, zeleniny nebo masa, co skončí v koši, je o to větší škoda,“ potvrzuje spoluautor projektu Konec plýtvání. Pokud chcete aktivněji přispět k omezování plýtvání, vedle zmíněných iniciativ můžete podpořit třeba platformu Nesnězeno, skrz kterou podniky se značnými slevami prodávají pokrmy a výrobky, kterým se blíží datum minimální trvanlivosti.