V oblasti zaměstnávání osob zdravotně postižených došlo od 1. ledna 2025 ke změnám, které mohou ovlivnit zaměstnavatele napříč různými sektory. Novela zákona o zaměstnanosti se zaměřuje na zefektivnění pravidel a zavádí nové motivace pro podporu inkluze na pracovišti. Níže najdete přehled hlavních změn a jejich dopadů.

Připomínáme, že níže uvedené odvody do státního rozpočtu za rok 2024 jsou splatné do 15 února 2025.

Stávající povinnosti zaměstnavatelů

Zákon o zaměstnanosti stanoví povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci, aby alespoň 4 % jejich pracovníků tvořily osoby se zdravotním postižením. Tuto povinnost lze aktuálně splnit třemi způsoby:

• Přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.
• Odebíráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce (zaměstnavatelů, kde více než 50 % zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením).
• Odvodem příspěvku do státního rozpočtu, který odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za každou chybějící osobu se zdravotním postižením.

Nové progresivní odvody

Novela zákona zavádí od 1. ledna 2025 progresivní odvody, které zohledňují podíl zaměstnávaných osob se zdravotním postižením i v případě, že zaměstnavatel nedosáhne na požadovaná 4 %. Sazby odvodů jsou nově stanoveny následovně:

• 0-1 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 3,5násobku průměrné mzdy za každou chybějící osobu.
• 1-3 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 2násobku průměrné mzdy.
• 3-4 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 1násobku průměrné mzdy.

Tímto opatřením se legislativa snaží lépe zohlednit snahu zaměstnavatelů o inkluzi a přizpůsobit povinnosti jejich reálným možnostem.

Limit na náhradní plnění

Novela dále zavádí horní limit pro odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Nově bude možné touto formou splnit povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením maximálně do výše 14násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Nad tento limit se již poskytnuté plnění nezapočítá.

Toto opatření má zajistit spravedlivější rozložení povinností mezi zaměstnavatele a omezit nadměrné využívání náhradního plnění velkými firmami.

Sankce za nesplnění povinností

Za nesplnění zákonných povinností hrozí zaměstnavatelům pokuta až do výše 1 milionu Kč. Úřad práce také může rozhodnutím dle daňového řádu uložit povinnost úhrady příslušného odvodu do státního rozpočtu.

Více informací včetně konkrétních příkladů najdete na webu MPSV zde.