Jak se legislativa dívá na práci na černo? Vše podstatné pro vás sepsala advokátka Barbora Paclíková z advokátní kanceláře Bříza & Trubač.

Definice švarcsystému

V žádném právním předpisu nenalezneme definici, která by pojem švarcsystém vysvětlovala. Označení švarcsystém je spojováno s podnikatelem Miroslavem Švarcem, který v 90. letech pracoval ve stavebnictví a jako první začal švarcsystém organizovaně používat. Zjednodušeně řečeno: Jedná se o situaci, kdy dochází k zastření faktického pracovněprávního vztahu jiným smluvní typem (typicky smlouvou o poskytování služeb či smlouvou o dílo), přičemž často se vyskytuje zejména v rámci IT oborů (v případě analytiků, programátorů či servisních techniků) a oblasti marketingu.

Proč je švarcsystém atraktivní? Hlavně proto, že je stále ekonomicky výhodnější variantou spolupráce, protože za externisty nemusí společnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zároveň přináší výhody spočívající v menší administrativní zátěži. Například OSVČ spolupracovníkům není nutné na rozdíl od zaměstnance rozvrhovat pracovní dobu či řešit pracovnělékařské prohlídky.

Znaky švarcsystému

Vzhledem k tomu, že neexistuje zákonná definice švarcsystému, je nutné vycházet z definice nelegální práce uvedené zákoně o zaměstnanosti. Z té vyplývá, že nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tj. bez uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

S pojmem nelegální práce je pak úzce spjat § 2 zákoníku práce, který definuje právě znaky závislé práce. Tato je definována jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Další znaky závislé práce jsou pak dovozeny judikaturou.

Pro posouzení otázky, zda se v daném případě jedná o účelově zastřenou závislou činnost, je nutné vzít v úvahu specifičnost každého jednotlivého případu a podmínky, za kterých je práce konána. Mezi faktory, které je nutné vzít v úvahu, patří zejména otázky, zda:

• pracovník pracuje pro danou osobu osobně a soustavně
• pracuje výlučně pro zadavatele
• zda a jakým způsobem jsou kontrolovány výstupy
• kdo je nositelem know-how, přičemž tento znak hraje roli zejména u kvalifikovanějších činností
• místo výkonu práce

Existenci závislé práce však mohou naznačovat i další okolnosti. Například když je činnost vykonávána výlučně za využití prostředků firmy, pravidelnost výkonu činnosti (např. každý pracovní den, 8 hodin denně) a to, že dny volna spolupracovníka určuje firma.

V praxi je hodnocení, zda daný vztah naplňuje znaky švarcsystému, relativně složité. Avšak obecně lze dospět k závěru, že čím více znaků zastřeného pracovněprávního vztahu bude daný smluvní vztah naplňovat, tím se zvyšuje riziko, že takový vztah bude sankcionován ze strany inspekce práce.

Jak na smluvní dokumentaci

Smluvní strany se mohou dohodnout, zda daný vztah bude závislý a tedy regulován pracovněprávními předpisy, nebo nezávislým. Ten lze upravit jiným smluvním typem (např. smlouvou o spolupráci). Této volbě by pak měla odpovídat uzavřená smlouva, tj. pracovní smlouva / DPP / DPČ nebo jiný smluvní typ.

Při přípravě smluvní dokumentace je také nezbytné rozlišovat základní pojmy. Z tohoto pohledu by se například ve smlouvě, která upravuje vztah s dodavatelem služeb, neměla objevovat slova jako zaměstnanec, dovolená, pracovní dobra či přesčasy.

Kontroly ze strany inspekce práce

V případě kontroly ze strany inspekce práce, která je ve většině případů ohlášená dopředu, dochází v praxi k přezkoumávání nejen smluvní dokumentace, ale také skutečných (faktických) podmínek výkonu činnosti. Taková kontrola může spočívat i v kladení otázek zaměstnavateli a také osobám, kteří se na pracovišti nacházejí (zaměstnancům i OSVČ). Z našich zkušeností se inspektoráty práce v rámci svých kontrol zaměřují zejména na to, zda spolupracovník pracující jako OSVČ:

• má podobná práva a povinnosti jako zaměstnanci (např. benefity, pracovní doba)
• je odměňován na stejném principu jako zaměstnanci
• používá vizitky či hlavičkový papír zaměstnavatele a je prezentován stejným způsobem jako zaměstnanci
• vykonává práci výhradně pro tohoto zaměstnavatele

Relevantní informací pro kontrolory může být i otázka, zda u společnosti pracují na stejných pozicích vedle spolupracovníků na OSVČ i zaměstnanci společnosti.

Hrozící sankce

Fyzická osoba vykonávající nelegální práci ve formě švarcsystému se dopouští přestupku, za který může být fyzické osobě udělena pokuta až do výše 100 000 Kč, případně hrozí vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. V případě, že právnická osoba, resp. podnikající fyzická osoba umožňuje výkon nelegální práce ve formě švarcsystému, dopouští se přestupku, za který jí může být udělena pokuta od 50 000 Kč až do výše 10 000 000 Kč, přičemž nově je od začátku letošního roku také možné uložit trest zákazu činnosti až na 2 roky.

Kromě sankcí, které hrozí ze strany inspekce práce, může finanční úřad doměřit zálohy na daň z příjmu fyzických osob, včetně penále a úroku z prodlení. Obdobně zdravotní pojišťovna a příslušné správy sociálního zabezpečení mohou posoudit smluvní vztah jako příjem ze závislé činnosti a doměřit pojistné.

Pro představu v roce 2023 obdržely orgány inspekce práce celkem 6268 podnětů ke kontrole s tím, že 1608 podnětů upozorňovalo na nelegální zaměstnávání.

Praktické tipy

V návaznosti na výše uvedené je tak důležité mít nejen správně nastavenou smluvní dokumentaci, ale také fakticky odlišit zaměstnance od OSVČ spolupracovníků, například i prostřednictvím odlišného režimu používání pracovních e-mailových adres společnosti, uvádění údajů na vizitkách či používání vlastních prostředků a zařízení za účelem poskytování služeb.

Společnosti se někdy snaží eliminovat riziko také tím, že nechávají spolupracovníky na IČO podepsat prohlášení, ve kterém pracovník potvrdí, že nemá zájem uzavřít pracovní smlouvu, ale preferuje uzavření smluvního typu mimo pracovněprávní vztah. V praxi však může být uvedené prohlášení následně zpochybňováno z toho titulu, že pracovník (coby slabší smluvní strana) měl být k jeho podpisu donucen.

V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu skutečnost, že v době, kdy může být daná smlouva interpretována (tedy v době kontroly správního orgánu či soudního řízení), se zájmy smluvních stran mohou (na rozdíl od začátku spolupráce) značně lišit.