Mluvilo se o něm dlouho. Účinnost pak nabyl prvního srpna roku 2023. Dlouho diskutovaný zákon o ochraně oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, v řadě ohledů mění i práci HR profesionálů. Z nové legislativy může plynout také řada práv a povinností pro personalisty. Zjistěte, na co se připravit. A jak zaměstnancům novinky správně vysvětlit.
Nový zákon má zejména chránit oznamovatele (tzv. whistleblowery) a další osoby před odvetnými opatřeními. Co si představit pod pojmem odvetné opatření? Příkladem může být rozvázání pracovního poměru, odvolání vedoucího zaměstnance, snížení mzdy nebo nepřiznání bonusu.
Zákon upravuje také samotný postup při podávání a vyhodnocování podaných oznámení. Nové povinnosti se však netýkají úplně všech právnických osob. Zákon vyjmenovává takzvané povinné subjekty, které mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém. Mezi tyto povinné subjekty patří i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců, nebo veřejní zadavatelé. Ti budou muset zřídit nové kanály – a bezpečně přes ně přijímat oznámení od osob, které pro povinný subjekt vykonávali nebo vykonávají práci, případně jinou obdobnou činnost.
Vnitřní oznamovací systém musí být postavený tak, aby oznamovatelé mohli podávat oznámení ústně, písemně a na žádost též osobně. Zároveň musí povinný subjekt určit osobu nebo osoby, které budou zodpovědné za příjem a vyřizování oznámení. Jde o takzvanou příslušnou osobu.
Dá se čekat, že zmiňovanými příslušnými osobami se často stanou právě HR profesionálové a další lidé, kteří pracují v personálních či HR odděleních. Budou tedy mít na starost příjem a posuzování důvodnosti oznámení. Měli by také navrhovat opatření k nápravě, vést evidenci údajů o přijatých oznámeních a rovněž zachovávat mlčenlivost. Jinak nová právní úprava neklade na příslušnou osobu žádné speciální požadavky – kromě bezúhonnosti, zletilosti a plné svéprávnosti.
V takových případech mu hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun. Stejně tak ale zákon upravuje pokuty, které je možné udělit příslušné osobě, v případě porušení vyjmenovaných povinností. Třeba když ve stanované lhůtě oznamovatele nevyrozumí o tom, jak oznámení posoudila. Sankce však můžou hrozit také oznamovateli – a to v případě, že vědomě podá nepravdivé oznámení.
,,Nová právní úprava se dotkne mnoha společností, které budou zavádět vnitřní oznamovací systémy vůbec poprvé."
Lze také očekávat, že spoustu otázek budou mít i zaměstnanci. Jak systém přesně funguje? Jak jsou oznamovatelé chráněni? Jak je zajištěna ochrana totožnosti oznamovatele? Hrozí nějaké sankce přímo oznamovateli?
Pokud chcete zvýšit šanci, že se vaše firma s novou právní úpravou úspěšně vyrovná, na tento typ otázek se připravte a problematiku zaměstnancům srozumitelně vysvětlete. Vypracovat například můžete seznam nejčastějších otázek, doplnit k nim odpovědi a dokument pak rozeslat jednotlivým týmům. Stejně tak je možné udělat interní školení nebo workshop, v rámci kterého zaměstnance s novou problematikou seznámíte.
advokátka a partnerka Bříza & Trubač, s.r.o., advokátní kancelář
Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působí v advokátní kanceláři Bříza & Trubač. Barbora se ve své praxi zaměřuje na pracovní právo, právo obchodních společností a transakční poradenství. Pravidelně přispívá do médií a přednáší.
Stáhněte si praktický checklist. Zkuste si položit pár otázek.
Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat reakce
Tato diskuze neobsahuje zatím žádné příspěvky
Už vás nemine žádné moudro. Dejte nám svůj e-mail a každý čtvrtek vám pošleme výběr toho nejzajímavějšího, co se na HeRe dělo.