Narodil se v Opavě, studoval v Brně a nyní žije nedaleko Prahy. Jeho práce má dnes mezinárodní přesah, odehrává se ale výhradně z domácí pracovny. Nikola Valeček působí ve švýcarské technologické firmě Acronis a z pohodlí domova denně přichází do kontaktu s lidmi z celé Evropy, Afriky i Středního východu. Flexibilitu home officu si nemůže vynachválit, uvědomuje si však některá jeho úskalí, která můžou ovlivnit psychickou pohodu. Jak se řeší personalistika na dálku?

Patříte mezi velké zastánce práce na dálku?

Rozhodně. Momentálně dělám pro platformu Remote.com ve spolupráci s technologickou společností Acronis. Mám možnost pracovat výhradně z domova. Odhaduju, že skoro 90 % všech zaměstnanců firmy to má podobně.

Přispěla tomuto nastavení pandemie, nebo důraz na home office přišel už dřív?

Covid situaci ovlivnil hlavně u obrovských světových firem, které v podstatě neměly na výběr. Startupy mají home office ve své identitě už dlouhodobě. Řadu let si zakládají na práci z domova, jen se v souvislosti s pandemií mnohem víc zvýraznila.

Proč vám jako personalistovi vyhovuje pracovat z domova?

Práci u počítače můžete z domova vykonávat lehce. Nechci už ztrácet čas dojížděním do kanceláře tak, jako jsem to dřív dělal třeba při práci pro Microsoft. Když se po cestě zaseknu na obchvatu, uteče mi hodina a půl, kterou ztratím sezením v autě. Zároveň je pro mě velmi důležité trávit čas s rodinou. Hodiny strávené přejížděním po Praze radši investuju do dcery. Právě víc volného času považuju za hlavní výhodu práce z domova. Flexibilita je v dnešní době stoprocentně ten největší benefit.

Vyplatí se práce z domova i finančně?

Jednoznačně. Člověk nemusí utrácet za benzín nebo tak často chodit do restaurací. Home office zkrátka ušetří peníze. Znám lidi, kterým nevyhovuje a potřebují lidský kontakt, přítomnost kolegů a prostředí kanceláří nebo zasedaček. Chápu, že si někteří rádi sednou a o práci diskutují osobně z očí do očí. Mentální hygiena a firemní kultura je samozřejmě velmi důležitá. Ale já si každopádně práci na dálku nemůžu vynachválit. Mám radost, že si můžu zapnout počítač podle sebe a odpracovat vše na základě vlastních preferencí.

Vnímáte z pozice HR specialisty, že už uchazeči považují home office za samozřejmost?

Stále populárnějším se stává takzvaný hybridní pracovní model. Stojí na něm většina firem – většinou jde o dva dny v kanceláři a tři dny z domova. Home office se stal tak výraznou částí pracovní náplně, že už ho zaměstnanci berou jako úplnou normu. Uchazeči o práci ho proto přirozeně vyžadují.

Nepostrádáte někdy osobní kontakt s lidmi, se kterými jednáte?

Ve své aktuální roli dělám HR pro oblast Evropy, Afriky a Středního východu. S většinou lidí, se kterými na denní bázi komunikuju, bych tedy fyzicky stejně nepotkal. Šlo by spíš o velkou náhodu. Celý onboarding a HR záležitosti jsme schopni vyřešit online. Nedávno jsme nabírali paní z Jihoafrické republiky, přičemž se všechny dokumenty podepisovaly digitálně. Máme software na všechny náležitosti, takže není potřeba něco tisknout a posílat poštou. Od razítek už se opouští. Ale samozřejmě musíme dodržovat regule některých zemí, kde takové formality stále vyžadují. Od toho jsme tady my jako HR experti, abychom měli přehled a zaměstnavatel se zbytečně nedostal do nepříjemné pozice.

Volné okno v kalendáři

Po studiích jste nejprve zamířil do společnosti SIRVA, která sídlí v pražském Karlíně. Chybí vám s odstupem času interaktivní prostředí kanceláře?

Určitě je jednodušší se potkat s lidmi, které potřebujete vidět. Zorganizovat meeting jde lépe, když zrovna všichni kolegové sedí v jednom baráku. Při online schůzkách musíte víc kontrolovat kalendáře a hledat volné okno, abyste našel skulinku pro několik lidí najednou.

Souvisí podle vás s balancem mezi domovem a kanceláří i téma well-beingu?

Jednoznačně, o mentálním zdraví zaměstnance se právem mluví čím dál víc. Lidé musí v dnešní době pracovat efektivně a informací všude okolo je obrovské množství. Home office přispívá k tomu, abychom z pracovní dne vymáčkli přesně to, co potřebujeme. Tlak ze strany zaměstnavatele bývá veliký, stejně jako sebemotivace zaměstnance. Práce z domova může pomoct, aby si jedinec ujasnil priority, podával dobrý výkon a nevyhořel.

Máte tip, jak se vyhoření ve vašem oboru vyvarovat?

Řekl bych, že se moje rada týká všech oborů. Je dobré si práci dávkovat a nastavovat si dílčí cíle. Pokud víte, že vám úkol zabere daný počet hodin, nepřidávejte si povinnosti a řekněte, že nemáte kapacitu. Snažím se nad prací nepřemýšlet mimo svou pracovní dobu.

Zvykl jste si na home office pracovat v jasně danou dobu, nebo se povinnostem věnujete v různé části dne?

Snažím se dodržovat jasné hodiny během dne. Momentálně se mluví o zajímavém trendu. Manažeři Microsoftu podle statistiky rozhraní Teams upozornili, že vzniká třetí pracovní peak time, tedy jakási špička, kdy se nejvíc pracuje. Zaměstnanci se přihlašují okolo deváté až desáté hodině večerní. Značí to, že lidé končí práci dřív odpoledne, aby mohli trávit čas s rodinou, a znovu se k ní vrací až večer.

Dá se určit, jestli jde o pozitivní jev?

Na jednu stranu je dobře, že se dbá na flexibilitu a individuální potřeby lidí. Na druhou stranu by se něco takového do budoucna nemělo přirozeně očekávat od všech zaměstnanců. Zvlášť musíte pracovat s těmi, kterým večerní práce vyhovuje. Rodiče dětí takovou možnost ocení. Volba pracovat po večerech ovšem musí být vždy v rukou zaměstnance. Nadřízení by měli znát limity a respektovat preference svého týmu. Je potřeba najít fungující model, který vyhovuje zaměstnanci, manažerovi i firmě a držet se ho.

Co vás na HR a aktuální pozici nejvíc baví?

Rád se bavím s lidmi z celého světa a poznávám jejích příběhy. Kdybych nonstop seděl v nějaké pražské kanceláři, možná bych se k zajímavým osobám z afrických nebo asijských zemí jen tak nedostal. Těší mě, že teď můžu řešit hlavně onboarding. Dřív jsem se totiž zabýval offboardingem, který často není tolik pozitivní.