Měnící se charakter práce a důležitost duševního zdraví

V posledních desetiletích jsme svědky dramatické změny v povaze práce. Fyzická práce ustupuje do pozadí, zatímco práce „hlavou“ nabývá na významu. Až 25 % pracovních míst v rozvinutých ekonomikách by mohlo být do roku 2030 automatizováno, jak tvrdí studie McKinsey Global Institute z roku 2021. To zvyšuje poptávku po kognitivních dovednostech a emoční inteligenci.

Zároveň žijeme v éře informačního přetížení. Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications v roce 2022 ukázal, že průměrný člověk je denně vystaven množství informací ekvivalentnímu 174 novinám. Takové informační zahlcení může vést k tzv. „digitálnímu stresu“, který negativně ovlivňuje naši pozornost, paměť a celkovou duševní pohodu.

Zatímco péče o fyzické zdraví se stala běžnou součástí firemní kultury, péče o duševní zdraví zaostává. Studie Deloitte zase odhalila, že zatímco 82% firem nabízí programy pro podporu fyzického zdraví, pouze 54% má zavedeny programy pro podporu duševního zdraví zaměstnanců.

Vnímání duševního zdraví v kontextu celkového zdraví

Výzkum Ipsos také odhalil zajímavé poznatky o vnímání duševního zdraví v porovnání s fyzickým zdravím:

• 79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité.
• Přesto veřejnost vnímá, že český zdravotnický systém upřednostňuje péči o fyzické zdraví.
• Mladší generace (Z a Y) častěji zdůrazňují důležitost duševního zdraví a upozorňují na jeho podceňování ze strany zdravotnického systému (Ipsos, 2024).

Očividně tak existuje značný prostor pro zlepšení v oblasti podpory duševního zdraví. A to jak na úrovni zdravotnického systému, tak i v rámci firemních politik.

Role HR v podpoře duševního zdraví zaměstnanců

1. Vytváření podporujícího pracovního prostředí

HR hraje klíčovou roli ve vytvoření prostředí, kde duševní zdraví není tabu. Nastavení kultury otevřeného dialogu o duševní pohodě a podpoře work-life balance je zásadní.

Podpora work-life balance: Flexibilní pracovní doba, možnost práce z domova, podpora využívání dovolené a vytvoření „mental health days“ – dnů volna pro péči o duševní zdraví.

Otevřená komunikace o duševním zdraví: Pravidelné průzkumy spokojenosti a duševní pohody zaměstnanců, anonymní platformy pro sdílení problémů. Ke zmírnění stresu může přispět také vytvoření relaxačních zón či klidových míst.

2. Implementace preventivních opatření

Při předcházení syndromu vyhoření a dalších duševních problémů je prevence zásadní. HR by tak mělo zaměstnancům nabídnout nástroje a podporu pro zvládání stresu a zlepšení duševní pohody.

Kurzy zvládání stresu a time managementu: Naučit zaměstnance, jak efektivně zvládat pracovní tlak prostřednictvím time managementu, prioritizace úkolů a relaxačních technik.

Mindfulness a meditace: Organizování skupinových meditací či cvičení mindfulness, případně doporučení aplikací pro individuální praxi.

3. Vzdělávání a zvyšování povědomí

HR by mělo poskytovat pravidelné vzdělávací semináře o tom, jak pečovat o duševní zdraví. Cílem je zvyšovat povědomí mezi zaměstnanci i manažery.

Školení pro manažery: Naučit manažery rozpoznávat příznaky stresu a vyhoření u členů jejich týmů.

Newslettery a informační materiály: Poskytovat zaměstnancům pravidelné tipy a informace o tom, jak pečovat o duševní zdraví a jak zvládat stres.

Jak rozpoznat, že zaměstnanec potřebuje podporu?

HR pracovníci by měli být pozorní k následujícím signálům:

• Změny v chování nebo pracovním výkonu
• Pokles produktivity nebo kvality práce
• Zvýšená chybovost nebo problémy s rozhodováním
• Zvýšená absence nebo častá nemocnost
• Nárůst krátkodobých absencí bez zjevného důvodu
• Častější pozdní příchody nebo odchody během pracovní doby
• Sociální izolace nebo konflikty s kolegy
• Vyhýbání se týmovým aktivitám nebo schůzkám
• Zvýšená podrážděnost nebo agresivita v komunikaci
• Výrazné změny nálady nebo energie
• Náhlé výkyvy nálad nebo emocionální výbuchy
• Viditelný nedostatek energie nebo motivace

Kdy nasměrovat zaměstnance k odborné pomoci?

Je klíčové rozpoznat hranici mezi podporou, kterou může poskytnout HR, a situacemi vyžadujícími odbornou pomoc:

• Příznaky přetrvávají déle než 2 týdny
• Výrazné zhoršení pracovního výkonu, které nelze vysvětlit jinými faktory
• Vyjádření myšlenek na sebepoškození nebo sebevraždu
• Neschopnost zvládat každodenní povinnosti v práci i osobním životě
• Výrazné změny v osobnosti nebo chování zaměstnance

Jak doporučit odbornou pomoc?

• Komunikujte citlivě a bez stigmatizace
• Používejte empatický a neodsuzující jazyk

• Nabídněte asistenci při hledání odborníka
• Pomozte s procesem objednání, pokud o to zaměstnanec požádá
• Nabídněte flexibilitu v pracovní době pro návštěvy terapeuta
• Navrhněte možnost odborné pomoci citlivě

• Přístup k odborné pomoci

HR může významně usnadnit zaměstnancům přístup k odborné pomoci následujícími způsoby:

• Poskytnutí kontaktů na ověřené odborníky
• HR může vytvořit seznam důvěryhodných terapeutů a psychologů v okolí

Implementace komplexních programů pro duševní zdraví

• HR by mělo zdůraznit, že vyhledání odborné pomoci je důvěrné a nebude mít vliv na pracovní hodnocení či kariérní postup
• Finanční podpora
• Zvažte možnost částečného nebo plného hrazení terapeutických sezení jako součást zaměstnaneckých benefitů
• Vzdělávání o významu odborné pomoci
• Pořádejte informační semináře o významu duševního zdraví a možnostech odborné pomoci
• Bojujte proti stigmatu spojenému s vyhledáním psychologické pomoci

Hranice mezi HR podporou a prací terapeuta

HR by mělo:

• Poskytovat obecnou podporu a vytvářet zdravé pracovní prostředí
• Respektovat, že není kvalifikováno pro diagnostiku nebo léčbu duševních poruch
• Zachovávat důvěrnost a respektovat soukromí zaměstnance
• Soustředit se na pracovní aspekty a jejich vliv na duševní pohodu zaměstnance
• V případě potřeby odkázat na odbornou pomoc

4 dolary za dolar

V kontextu nejnovějších dat z výzkumu Ipsos je role HR v podpoře duševního zdraví zaměstnanců významnější než kdy dřív. Jak uvedl Jakub Malý, ředitel Ipsos: „Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek“.

Implementace komplexní strategie podpory duševního zdraví je tedy nejen otázkou péče o zaměstnance. Je zároveň klíčovým faktorem pro udržení produktivity a konkurenceschopnosti firem. HR oddělení by měla věnovat zvláštní pozornost potřebám mladších generací, které jsou stresem zasaženy nejvíce. A zároveň vytvářet inkluzivní programy podpory duševního zdraví pro všechny věkové skupiny.

Studie Deloitte ukazuje, že každý 1 dolar investovaný do programů podpory duševního zdraví přináší návratnost 4 dolarů v podobě snížené absence a zvýšené produktivity.

Zdroje:

Deloitte. (2022). Mental health and employers: The case for investment – pandemic and beyond. https://www2.deloitte.com/uk/en/pages/consulting/articles/mental-health-and-employers-refreshing-the-case-for-investment.html

Deloitte. (2023). Global Human Capital Trends Report. https://www2.deloitte.com/us/en/insights/focus/human-capital-trends/2023.html

Ipsos. (2024, 10. října). 4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu. https://www.ipsos.com/cs-cz/4-z-10-mladych-cechu-v-poslednim-roce-absentovali-v-praci-kvuli-stresu

Lund, S., Madgavkar, A., Manyika, J., Smit, S., Ellingrud, K., Meaney, M., & Robinson, O. (2021). The future of work after COVID-19. McKinsey Global Institute. https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/the-future-of-work-after-covid-19

Národní ústav duševního zdraví. (2022). Dopady pandemie COVID-19 na duševní zdraví české populace. https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Tiskove_zpravy/tz-opatruj-se.pdf

Nature Communications. (2022). Information overload and its impact on cognitive performance. Nature Communications, 13(1), 1-10.

Global prevalence and burden of depressive and anxiety disorders in 204 countries and territories in 2020 due to the COVID-19 pandemic. (2021). The Lancet, 398(10312), 1700–1712. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(21)02143-7.

World Health Organization. (2022). World mental health report: Transforming mental health for all. https://www.who.int/publications/i/item/9789240049338