Jaká je práce v IT? Prestižní, a především dobře hodnocená. Alespoň tak ji společnost vnímala v poslední dekádě. Headhunteři softwarovým inženýrům mohli doslova utrhat ruce a předháněli se v nabídkách se spoustou benefitů. Jak se pracovní trh v sektoru IT vyvíjí v roce 2024? A jak situaci vnímá mladá biomedicínská inženýrka Pavlína, která v IT dlouhodobě pracuje?
IT specialisté byli vždy žádaní. Kvůli rozmachu AI, velkých jazykových modelů a cloudových služeb ale v posledních dvou letech přichází zásadní zvrat. V porovnání s předchozími roky dnes k vytvoření webové stránky, zpracování velkého objemu dat nebo vytvoření aplikace potřebujete čím dál méně lidí i peněz.
Firmy tak nyní poprvé přistupují ke snižování počtu zaměstnanců v IT. Tento trend je viditelný už od přelomu roku 2022 a 2023, kdy vyvrcholilo v americkém IT sektoru propuštění pro nadbytečnost. Od března roku 2023 se také postupně snižuje počet nabízených IT pracovních pozic na pracovním trhu.
Kanat Bekt, CTO společnosti SupplyPike, v článku pro The Pragmatic Engineer trend snižování stavů v IT ještě více rozpracoval. A přišel s několika zásadními poznatky:
Existují ale dvě odvětví, která současný trend nezasáhl a v dohledné době ani nezasáhne. Prvním z nich je softwarové inženýrství spojené s umělou inteligencí. Toto odvětví IT je na vzestupu a mluví se dokonce o hyper poptávce na schopné specialisty, kteří se AI věnují a dokážou její možnosti rozvíjet. Prakticky není sféra, do které by v současné době AI nezasahovala, nebo alespoň neměla ambice do ní brzy zasáhnout, takže odborníků se zaměřením na umělou inteligenci bude potřeba stále více.
Druhým takovým odvětvím je takzvaný „martech“, což je zkratka pro marketing technology. Pod tento pojem spadá například optimalizace SEO, automatizované marketingové analýzy, e-mailový marketing, marketingové systémy, systémy na organizaci digitálních eventů a další. S postupujícím digitálním věkem se i marketing stává stále sofistikovanějším, proto firmy potřebují jít s dobou a své marketingové nástroje modernizovat. A k tomu potřebují schopné specialisty z této oblasti.
Na zkušenosti s hledáním práce jsme se zeptali biomedicinské inženýrky Pavlíny. V IT začala pracovat už při doktorském studiu. Prošla si dokonce třemi úspěšnými výběrovými řízeními v průběhu šesti let. Má proto dobrý vhled do situace na českém pracovním trhu a sleduje i přístup technicky zaměřených vysokých škol.
Těsně po škole v roce 2017. Šlo o částečný úvazek, který doplňoval mé doktorské studium. Práci jsem získala celkem jednoduše. Náboráři na LinkedInu projevovali o absolventy technických oborů velký zájem. Nicméně v té době se mi hledání práce snadné nezdálo. Nevěděla jsem, jestli se mi pozici povede získat i bez praxe. Ale podařilo se.
Ano, stává se to velmi často. Nárůst nebo pokles zpráv od náborářů v čase ale nedokážu vyhodnotit, protože LinkedIn příliš nepoužívám, pokud zrovna aktivně nehledám zaměstnání. Vždy, když ho otevřu, mám na něm spoustu zpráv s nabídkami. Některé zprávy však píšou firmy, které mě oslovují opakovaně navzdory mému nezájmu. Ptají se, jestli jsem nezměnila názor. Hodně zpráv mi také přichází od firem, které genericky oslovují každého, koho jim najde jejich algoritmus. To ale nejsou nabídky, které by mě zaujaly.
Každé výběrové řízení bylo jiné. Již zmíněné první zaměstnání byla pozice pro absolventy, kde se kladl důraz spíše na ochotu učit se novým věcem než na rozsáhlé znalosti. Druhá pozice mi byla ušitá přímo na míru, tím pádem jsem byla jediná oslovená kandidátka. Ve třetím případě šlo o čtyřkolové výběrové řízení, kdy jsem byla do firmy doporučená a zjišťovali jsme, na kterou pozici se budu hodit nejlépe. Součástí byl samozřejmě test technických znalostí. Každé řízení bylo svým způsobem náročné, ale porovnávat je mezi sebou asi nemá smysl, jelikož bylo každé na jinou pozici a v jiné fázi mojí kariéry.
Velmi se změnila. Když jsem se před jedenácti lety hlásila na vysokou školu, hledala jsem obor v Učitelských novinách, které inzerovaly všechny obory napříč českými univerzitami. Zabralo mi to spoustu času. Dnes univerzity daleko víc investují do své propagace. Také se pomocí cílených kampaní snaží oslovit víc žen. Zájemci o studium také mohou využít dny otevřených dveří, univerzity se jezdí představovat na veletrhy a také na workshopy na středních školách. Jaký to všechno bude mít efekt, teprve uvidíme. Už teď ale máme na IT oborech celou jednu generaci studentů, kterým jsme slibovali: „Pojď na techniku, je to fajn. Až ji vystuduješ, budeš se mít skvěle.“ Trh už však začíná být saturovaný, firmy si více vybírají, protože programátor stojí hodně peněz. Studovat techniku je ale pořád přínosné!
Řekla bych, že s ním spíše souhlasím. Sama jsem ale takto nikdy nepostupovala. Vždy jsem dávala výpověď až ve chvíli, kdy jsem měla nabídku z jiné firmy.
Ano, občas to dělám. Někdy kvůli tomu, abych si osvěžila zvládání pohovorů, jindy proto, abych zjistila, jakou mám cenu na trhu práce. Jakmile u sebe začnu pozorovat tendenci zkoušet pohovory, bývá to indikátor, že bych ve své současné práci měla něco změnit. Zjevně totiž přemýšlím nad tím, jestli by mi nebylo jinde lépe.
Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat reakce
Tato diskuze neobsahuje zatím žádné příspěvky
Psychologický outplacement může být velmi přínosným nástrojem pro jednotlivce, kteří čelí výzvám spojeným se ztrátou zaměstnání. Poskytováním podpory zaměřené na posílení sebevědomí, snížení stresu, zlepšení adaptability a budování odolnosti může tento přístup významně přispět k celkové duševní pohodě a připravenosti na budoucí kariérní kroky.
Psychoterapie je pro prostor setkání s nejhlubším lidstvím, s naší esencí a naší duší. Tam nacházíme svůj plný potenciál k růstu, uzdravení a spokojenému životu. Psychoterapie s Milanem Pavlíčkem vám vrátí do života plnost, radost a spokojenost.
Už vás nemine žádné moudro. Dejte nám svůj e-mail a každý čtvrtek vám pošleme výběr toho nejzajímavějšího, co se na HeRe dělo.