Připravili jsme pro vás shrnutí klíčových změn navrhované novely zákoníku práce, která navazuje na novelu z roku 2023. Novela přináší další opatření pro zvýšení flexibility českého pracovního práva. Vzhledem k tomu, že návrh byl teprve předložen k projednání vládě, nelze předvídat jeho konečnou podobu ani schválení. Navrhované datum účinnosti je 1. ledna 2025.

Co přesně novela mění v propouštění zaměstnanců?

Výpovědní doba

• Začátek výpovědní doby:
  • Nově by výpovědní doba měla začít běžet již v den doručení výpovědi zaměstnanci, a ne až od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Stejně se nyní počítá výpovědní doba u DPP/DPČ.
  • Návrh by pomohl zaměstnavatelům, kteří se dnes obvykle snaží „stihnout” doručit výpověď do konce měsíce, aby nedošlo k umělému prodloužení výpovědní doby o další kalendářní měsíc.
• Délka výpovědní doby: navrhuje se rozdílná délka výpovědní doby podle důvodu skončení:
  • minimálně 1 měsíc, pokud jsou důvodem výpovědi nedostatečné pracovní výsledky, nesplňování předpokladů a požadavků k práci, porušení pracovních povinností nebo nedodržení léčebného režimu;
  • v ostatních případech budou dále platit současné minimálně 2 měsíce;
  • zaměstnanec a zaměstnavatel si budou moci písemně dohodnout delší výpovědní dobu, přičemž délka výpovědní doby musí být stejná pro obě strany (s výjimkou kratší výpovědní doby z důvodů uvedených výše).

Sloučení výpovědních důvodů pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost

Zaměstnavatelé musí nyní za pomoci lékařského posudku správně určit příčinu dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti. Jde o pracovní úraz, nemoc z povolání, nebo příčina se zaměstnáním nesouvisí? Podle toho musí zaměstnavatel zvolit správný výpovědní důvod.

Vyhotovení lékařského posudku však běžně trvá řadu měsíců, a navíc tvrzení, že se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, nemusí v případě sporu vždy obstát před soudem. Chybná kvalifikace výpovědního důvodu přitom může vést k neplatnosti výpovědi.

Novela navrhuje zjednodušení v podobě sloučení do jednoho obecného výpovědního důvodu: dlouhodobé pozbytí pracovní způsobilosti ze zdravotních důvodů, které jsou potvrzeny lékařským posudkem. Pro dání výpovědi tak bude stačit lékařské potvrzení, že zaměstnanec dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost. Důvody této zdravotní nezpůsobilosti budou relevantní jen pro vznik nároku na odstupné nebo náhradu škody.

V souvislosti s touto změnou se navrhuje další úleva pro zaměstnavatele – odstupné v podobě dvanácti průměrných měsíčních výdělků by bylo v případě skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem nebo nemocí z povolání vyplaceno ze zákonného pojištění zaměstnavatele.Proplácela by ho tedy pojišťovna, ne zaměstnavatel, jako formu náhrady škody. Termín splatnosti po skončení pracovního poměru by zůstal.

Upřesnění nároků při neplatném skončení pracovního poměru

V návaznosti na evropskou judikaturu novela výslovně stanoví povinnost zaměstnavatele proplatit vedle mzdy i nevyčerpanou dovolenou za dobu trvání sporu v případě prohraného soudního sporu o platnost výpovědi.

Lhůta na dání výpovědi pro porušení pracovních povinností

V praxi se někdy zapomíná, že zaměstnavatel musí doručit zaměstnanci výpověď z důvodu porušení pracovních povinností (platí jak pro okamžité zrušení, tak i výpověď pro opakovaná méně závažná porušení) do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděl, a maximálně do 1 roku od porušení.

Novela navrhuje lhůtu prodloužit na tři měsíce ode dne, kdy se o důvodu zaměstnavatel dozvěděl, a celkově na 15 měsíců ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Zaměstnavatelé by tak měli mít dostatek času počáteční podezření důkladně prověřit, aby případná výpověď obstála před soudem.