Chystaná novela zákoníku práce, která navazuje na novelu z roku 2023, přináší řadu zásadních i drobných úprav. Menší změny se týkají například výplaty mzdy v zahraniční měně či doručování mzdových výměrů. Které novinky by vás neměly minout?

Rozvrhování práce přímo zaměstnanci

Již dnes si mohou zaměstnanci na home office po dohodě se zaměstnavatelem sami rozvrhovat práci. Dle nezávazného názoru inspekce práce si lze dohodnout takzvané samorozvržení práce i se zaměstnanci na DPP/DPČ, pokud je to ve prospěch zaměstnance a dává smysl vzhledem k typu vykonávané práce. Typickým příkladem může být situace, kdy zaměstnanec pracuje samostatně a není při výkonu práce vázán na jiné zaměstnance.

Novela by možnost vlastního rozvržení práce rozšířila na všechny zaměstnance, tedy i ty, kteří pracují na základě pracovní smlouvy na pracovišti zaměstnavatele. V praxi bude samozřejmě i tak tato skupina zaměstnanců omezena, a to typicky na manažery, obchodní zástupce nebo zaměstnance, kteří pracují samostatně, a nedopadne například na lidi v továrnách.

Zaměstnanec nebude mít v případě, kdy si sám rozvrhuje práci, nárok na náhradu mzdy při jiných důležitých osobních překážkách v práci (dle nařízení 590/2006 Sb., v platném znění), například při ošetření u lékaře nebo doprovodu dítěte k lékaři.

Vyplácení mzdy v zahraniční měně

Novela zákoníku práce navrhuje rozšíření skupiny zaměstnancům, kterým by mělo být možné vyplácet mzdu v zahraniční měně. K dosavadní skupině zaměstnanců s místem výkonu práce v zahraničí by měli přibýt:

• cizinci s povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou nebo modrou kartou nebo s volným přístupem na český trh práce;
• občané jiného členského státu EU, pokud nejsou zároveň občané České republiky, nebo zde nemají trvalý pobyt;
• ostatní zaměstnanci, kteří trvale žijí v zahraničí, nebo hradí v zahraničí životní náklady své nebo své rodiny.

Kurz pro přepočet mzdy v zahraniční měně se určuje podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou na první pracovní den po měsíci, za který má zaměstnanec nárok na mzdu, pokud není dohodnuto jinak.

Odbory – prokázání splnění podmínky tří členů

Odbory mohou působit u zaměstnavatele a vyjednávat pouze v případě, že alespoň tři jejich členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Vzhledem k ochraně citlivých údajů o členství zaměstnance v odborech nejsou odbory povinny doložit zaměstnavateli jména zaměstnanců, kteří jsou jejich členy.

Aby měl zaměstnavatel jistotu, že odbory povinnost minimálního počtu členů splňují, například hned po založení či po hromadném propouštění, kdy odejde velká část zaměstnanců, může požádat odbory o prokázání splnění této podmínky. Pokud se členové odborů dobrovolně otevřeně nepřihlásí ke svému členství, mohou odbory využít prohlášení o splnění této podmínky formou notářského zápisu. Notář v takovém případě ověří identitu členů a potvrdí, že podmínka minima tří členů byla splněna. Citlivé údaje zaměstnanců tak zůstanou před zaměstnavatelem ochráněny.

Náklady na notářský zápis (cca 5000 Kč) by hradil zaměstnavatel.

Doručování mzdového výměru elektronicky

Novela chce usnadnit doručování mzdových výměrů elektronickou cestou a navrhuje, aby:

• zaměstnavatel mohl mzdové výměry poslat na (soukromou nebo pracovní) e-mailovou adresu zaměstnance nebo prostřednictvím jiného interního elekotronického systému, aniž by k tomu dal zaměstnanec souhlas;
• elektronická zpráva musela být zaměstnavatelem podepsána uznávaným elektronickým podpisem;
• zaměstnanec musel její doručení potvrdit do 15 dnů, jinak je doručení neúčinné. Potvrzení stačí například odkliknutím potvrzení o přečtení v interním systému zaměstnavatele. Pokud nedojde k potvrzení, je třeba doručení mzdového výměru zopakovat buď znovu elektronicky, nebo osobně na pracovišti, poštou nebo datovou schránkou;
• zaměstnanec měl možnost si mzdový výměr uložit a vytisknout.

Vzhledem k nutnosti potvrzení doručení zaměstnancem je otázkou, nakolik to v praxi zaměstnavatelům usnadní interní procesy.