Cítit se v pohodě a nebát se projevit svůj názor. I to patří ke klíčovým bodům psychického bezpečí na pracovišti. Podle psychologa a HR experta Iva Hrdiny ze společnosti JuiceUP se bez něj neobejde žádná opravdu úspěšná firma. Upřímnost, ale i přátelská atmosféra může zásadně ovlivnit každodenní chod i růst podniku. Co patří mezi hlavní faktory psychického bezpečí?
Co je vlastně psychické bezpečí? Například to, že můžou zaměstnanci beze strachu a otevřeně mluvit o svých nápadech i obavách. Firmy by měly podporovat kulturu, kde se diskutuje o pozitivních i negativních okolnostech. Studie potvrzují, že týmy technologického giganta Google, které mají vysokou míru psychického bezpečí, se lépe učí a sdílejí nápady. „Nejde o to, abychom se k sobě nutně chovali jako v bavlnce. Psychické bezpečí znamená narovinu říkat, co si myslíme, a to vhodnou formou. Dokážeme se konfrontovat, ale nemáme strach projevit svůj názor,“ vysvětluje Ivo Hrdina.
Vnímejte chyby jako cestu k posunu, ne jako něco, čeho bychom se měli jenom obávat. Vyzvěte zaměstnance, aby viděli chybu jako důležitou součást procesu učení. Tento přístup podporuje otevřenost a ochotu riskovat. Vyplatí se proto pravidelné schůzky, během kterých se diskutuje zároveň o tom, co se nepovedlo a jak se dá zlepšit do budoucna. „Z pohledu duševního zdraví je nesmysl se v práci sedřít. Občas se ale objeví náročné úkoly a momenty výzev, které musíme řešit a jít přes hranici komfortu, to je naprosto normální. Společně s nimi přicházejí i možné chyby, ze kterých bychom se měli především učit,“ dodává psycholog, který se dlouhodobě věnuje zážitkovému vzdělávání.
Manažerky a manažeři, kteří jdou příkladem, pomáhají vytvářet kulturu psychického bezpečí. Lídři firem musí být transparentní ohledně svých vlastních úspěchů i neúspěchů. Měli by aktivně podporovat otevřenou komunikaci a ukazovat, že je v pořádku chybovat. Tím nejen posilují vlastní důvěryhodnost, ale také povzbuzují zaměstnance k podobnému chování. „Je extrémně důležité vytvářet bezpečné prostředí. Prostředí, kde jsou lídři vzorem a nebojí se mluvit o věcech, kterým je zbytek firmy ochotný naslouchat. Na tom, co říkají lídři, a to nejen v meetingových místnostech, mimořádně záleží,“ potvrzuje Ivo.
Kvalitní firemní kultura podporuje zpětnou vazbu a růst zaměstnanců. Snažte se vytvořit prostředí, kde je konstruktivní feedback běžnou součástí práce. Spadá do něj nejen věcná kritika, ale také uznání a pochvaly za dobře odvedenou práci. Pravidelné one-on-one schůzky můžou kolegům pomoct, aby cítili podporu a zájem. „Při měření engagementu zaměstnanců sledujeme několik aspektů. Jedním z nich je důvěra zaměstnanců v lidi, kteří je vedou, ve smyslu spolehlivosti i nastavování psychického bezpečí,“ rozebírá Ivo Hrdina v rozsáhlém rozhovoru pro HeRe.
Zaměstnanci potřebují jasně rozumět tomu, co se od nich očekává, aby se cítili bezpečně a mohli se soustředit na svůj výkon. Firma by proto měla pravidelně komunikovat cíle a očekávání, aby nedocházelo k nejasnostem a zbytečným stresům. Transparentnost a konzistence jsou klíčové. Když zaměstnanci vědí, co se od nich očekává a jaké je jejich poslání v rámci společnosti, cítí se angažovaněji a bezpečněji. „Psychické bezpečí souvisí i s work-life balance. Trávit celý život přesčasy povede jen k tomu, že nám něco uteče. Měli bychom proto hledat určitou rovnováhu. Je ale důležité vědět, že neexistuje jedna univerzální rovnováha a každý máme jiné potřeby,“ uzavírá Ivo Hrdina, spoluzakladatel firmy JuiceUP, která se specializuje zejména na employee engagement.
Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat reakce
Tato diskuze neobsahuje zatím žádné příspěvky
AI jako klíč k férovému a efektivnímu hodnocení v performance managementu
AI bez strachu: Jak umělá inteligence přináší pozitivní změny do firem
Už vás nemine žádné moudro. Dejte nám svůj e-mail a každý čtvrtek vám pošleme výběr toho nejzajímavějšího, co se na HeRe dělo.