Udržitelnost se v posledních letech stává čím dál důležitějším tématem snad ve všech průmyslových odvětvích. Včetně toho módního. Přesto se popularitě těší nadnárodní korporace s levným a méně kvalitním oblečením. V souvislosti s extrémně spotřebním stylem nakupování se mluví o takzvané retail therapy, tedy o jisté terapii nakupováním. Můžou slevy a čerpání lákavých firemních benefitů pomáhat s úzkostmi či depresemi, nebo jde jen o chvilkovou náplast na závažnější rány?

Ráno zazvoní budík, a ačkoliv za okny svítí jarní slunce, necítíte se nejlíp. Uvnitř vnímáte šeď, kterou rozzáří jen máloco. Příčinou může být třeba špatný zážitek v práci, odchod ze zaměstnání, osobní ztráta nebo dlouhodobé potlačování emocí. Cestu, jak do svého každodenního života znovu navrátit náznaky radosti, nalézáte ve spontánních nákupech. Otevíráte notebook, vstupujete na e-shop a do svého košíku postupně přidáváte další a další dostupné předměty. Víte, že je nepotřebujete, ale nemůžete si pomoct. „Toto chování bývá spojováno s krátkodobým uvolněním od úzkosti. Zakoupená věc totiž představuje něco nového a vzrušujícího – kupujeme si věci za odměnu. Může však dojít ke kompulzivní poruše. Riziko zvyšuje i nízká cena produktů,“ vysvětluje psychoterapeut Benedikt Říčný.

Role dopaminu při nákupech

Terapie nakupováním, která vychází z odbornějšího anglického pojmu retail therapy, souvisí s uvolňováním dopaminu – hormonu, který nám dává pocit štěstí. Přirozené způsoby, jak zvýšit hodnotu dopaminu, zahrnují pravidelný spánek, cvičení, meditaci nebo poslech oblíbené hudby. Zaberou ale i nákupy ve slevách nebo čerpání klubových bodů a firemních benefitů. Firmy je zaměstnancům i veřejnosti nabízejí například během akcí, jako jsou Dny Marianne, a často souvisejí s oblečením. „Móda má skvělou schopnost dodat sebedůvěru a umí člověku udělat radost, když má špatnou náladu. Ale vážnější potíže nevyřeší. Myšlenka, že oblečení pomůže s úzkostí nebo depresí, je nejspíš stejně absurdní, jako léčit chřipku novými botami,“ říká spisovatel a redaktor časopisu Cosmopolitan Martin Váša.

Fast fashion a pracovní prostředí

Z výzkumů vyplývá, že přibližně 5,8 % Američanů trpí závislostí na nakupování. Nutkání většinou začíná v období puberty či okolo dvacátého roku života. S terapií nakupováním souvisí taky fast fashion a řetězce s levným a méně kvalitním oblečením. Tyto nákupy však mohou mít negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i osobní finance a mentální zdraví. „Luxus není dostupný ze své podstaty, a pokud dostupný je, pak to není luxus. Je dobré být při nákupech ve vlastním zájmu obezřetný a ptát se sebe samého, zda danou věc potřebuji,“ dodává Martin Váša.

Mnohé firmy zaměstnancům nabízí různé slevy u svých partnerů, které často nejsou k zahození. Obezřetnost je ale na místě. I proto dnes společnosti poskytují terapie a psychologické poradenství, za zmínku stojí například mediální skupina Prima. „Pořádáme Dny zdraví a různé akce, které reflektují well-being. Loni jsme zavedli spolupráci se Soulmio a umožňujeme zaměstnancům také psychologické poradenství přímo v prostorách mediálního domu,“ upřesňuje její HR ředitelka Jana Caves. Podobný přístup má i firma Slevomat, jak nám v rozhovoru potvrdila HR specialistka Tereza Tkáčová: „Věřím, že by se společnosti měly aktivně zajímat o psychické zdraví svých zaměstnanců. Proto spolupracujeme například s terapeutickým portálem Terapio.“

Impulzivní nákupy a čerpání některých firemních slev může být ošemetné. Pořizování lifestylových doplňků by nemělo sloužit pouze jako rozptýlení nebo chvilková záplata. Odborníci z řad psychologů i HR profesionálů proto namísto terapie nakupováním doporučují odbornou psychoterapii, meditaci, pravidelný spánek nebo sport spojený se zdravým životním stylem. Tyto praktiky mohou přispět k dlouhodobému zlepšení mentálního zdraví i produktivity zaměstnanců, čímž ve výsledku pozitivně ovlivní celkovou firemní kulturu.