Novela zákoníku práce přináší také změny v minimální a zaručené mzdě, příplatcích či kolektivním vyjednávání. Většina změn je účinná k 1. srpnu 2024. Jiné novinky, třeba možnost rozvrhování pracovní doby zaměstnancem, vstoupí v účinnost až k 1. lednu 2025. Co dalšího by vás nemělo minout?

Valorizace minimální mzdy

Výše minimální mzdy bude nově navázána na odhadovanou průměrnou hrubou mzdu v následujícím roce. Tento odhad se vždy vynásobí koeficientem, který každoročně do 30. září stanoví vláda. V tomto kontextu byla zakotvena takzvaná orientační referenční hodnota, odpovídající 47 % průměrné hrubé mzdy, která by měla sloužit jako určitý odrazový můstek pro určování výše minimální mzdy.

V praxi se nový postup stanovení výše minimální mzdy projeví až v příštím kalendářním roce. Odhaduje se, že v roce 2025 bude minimální mzda 20 600 Kč.

Minimální mzda se nyní již nebude vztahovat na státní zaměstnance, těm ji plně nahradí zaručený plat.

Zaručená mzda a zaručený plat

Jednou z významnějších změn je zrušení institutu zaručené mzdy v soukromém sektoru. Zde tedy bude nejnižší možná vyplacená mzda nezávislá na kvalifikační náročnosti a jednotná pro celý sektor.

Pro státní zaměstnance zaručenou mzdu nahradí zaručený plat, který bude stanovovat nejnižší možnou částku vyplacenou příslušným zaměstnancům. Zaručený plat se dělí do čtyř úrovní podle skupin prací. Ty se určují podle kvalifikační náročnosti, podobně jako doteď zaručená mzda.

Jak je to s příplatky?

Maximální výše osobního příplatku byla nově zvýšena na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě zaměstnance. Tato změna tak poskytuje větší flexibilitu při odměňování zaměstnanců ve státní sféře.

Novela dále přináší nová pravidla pro příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí, například v hlučném, zaprášeném či v chemicky exponovaném prostředí. Zaměstnancům, kteří pracují v těchto podmínkách, bude náležet dosažená mzda a příplatek, jehož minimální výše bude nově činit alespoň 10 % minimální mzdy. Výši příplatku a nové podmínky pro jeho poskytování by měla konkretizovat vláda.

Další novinkou je zavedení příplatku za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví, jehož výše činí 20 % průměrného výdělku za 13. a každou další odpracovanou hodinu v případě, že byla v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise sjednána pracovní doba delší než 12 hodin.

Úpravy v oblasti kolektivního vyjednávání

Novela dále mění pravidla pro uzavírání kolektivních smluv, aby se zamezilo blokování kolektivního vyjednávání malými odborovými organizacemi, které působí u zaměstnavatele.

V případě, že se odborové organizace působící u zaměstnavatele do 30 dní neshodnou, má zaměstnavatel za určitých podmínek právo uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací (či s více odborovými organizacemi), která má největší počet členů v pracovním poměru u daného zaměstnavatele.

O takovém postupu a o tom, se kterou odborovou organizací hodlá zaměstnavatel kolektivní smlouvu uzavřít, je zaměstnavatel povinen zaměstnance vyrozumět. Ti následně mají možnost do 30 dní vyjádřit nesouhlas s takovýmto postupem.Pokud tak učiní většina zaměstnanců, nemůže být takto kolektivní smlouva uzavřena.

Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem

Uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek může sám rozvrhovat pracovní dobu. Zjistěte více k této změně v předchozím díle seriálu.

Další důležité změny

V oblasti dovolené novela ruší povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené.

Novela také zavádí možnost sjednat odměnu z DPP a DPČ s přihlédnutím k případné práci v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendu. Tímto způsobem je příplatky možné paušalizovat v případě, že je sjednána jejich výše a předpokládaný rozsah práce, za kterou náleží. Pro účely minimální mzdy se však bude odměna počítat bez této příplatkové složky.

Novela také přináší změny pro stavebnictví. Blíže vymezuje podmínky ručení dodavatelů za mzdy zaměstnanců poddodavatelů. Zvyšuje se tak ochrana práv zaměstnanců pracujících v dodavatelských řetězcích.